Libosad

Kompoziční řešení

Arboretum má čtyři základní části: centrální arboretum a částečně realizované vyhlídkové kopce s jižním vstupem, sbírku stálezelených dřevin a zatím nerealizovanou východní část.

Základním kompozičním východiskem je propojení okružní cestou, napojující jednotlivé kompoziční celky, velkorysé pochozí trávníky a organické tvary výsadbových záhonů, umožňující pozorování výsadeb z mnoha stran.

Na vstupní část navazují výsadby časové účinnosti a tematické sbírky taxonů. Vše je propojeno prostorově velkorysými travnatými plochami. Z centrální vyhlídky je komponován hlavní průhled přes trávníky napříč Libosadem do vnějšího krajinného rámce.

Na jižní vstup navazuje venkovní učebna s jezírkem a příslušnými výsadbami. Terénní modelace zde dávají výhled nejen do Libosadu, ale vizuálně propojují i navazující okolí. Vyhlídka je záměrně komponovaná na kostel sv. Matěje, Hradčany a do zemědělské krajiny.

Nejzápadnější vyhlídka, situovaná nad vřesovištěm, je doplněna vonnými růžemi. Je z ní průhled přes trávníky do interiéru arboreta i na nejbližší okolí, do navazujícího parku. Hranice nejsou zřejmé a kampus celé univerzity je tak elegantně napojen na své okolí.

Nejseverněji se nachází sbírka stálezelených dřevin. Plocha sousedí s doposud nerealizovanou částí Libosadu, kde na části jsou již založeny pokusné perenové záhony.

Původní plán Libosadu od prof. Marečka

Původní plán Libosadu od prof. Marečka

Sortiment rostlin v
kompozici Libosadu

Jedním z hlavních unikátních motivů kompozičního řešení Libosadu je časová působnost rostlin. Postupně lze procházet jeho částmi zaměřenými na jarní, letní, podzimní až zimní účinnost rostlin (prostřednictvím jejich kvetení, působnosti plodů, vůně, vybarvení listí atp.). Je zde tak zhmotněna mentální mapa, která umožní studentům lepší zapamatování a uvědomění si časové následnosti působení dřevin („Aha, pustoryly jsou dále od vstupu než lísky, kvetou tedy později…“).

V arboretu je tak výjimečně dobře viditelná časová posloupnost kvetení či barevných změn olistění různých druhů rostlin, ale také postupný vývoj Libosadu jako celku. Jsou zde zastoupena i další důležitá témata využitelná ve výuce studentů i v práci architektů např. ukázka velmi perspektivních půdopokryvných rostlin, dřeviny s texturní variabilitou olistění apod.

„Studenti by zde měli pochopit, že kompozice zahradní a krajinářské architektury je časově dynamická v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Liší se tak od architektury staveb, pro niž je naopak typický moment stability.“ / prof. Jiří Mareček

Všechna zmíněná témata propojují a sjednocují velké trávníkové plochy. Výsadby dřevin jsou v nich záměrně umisťovány tak, aby byly z více stran přístupné (k usnadnění pozorování a popisu dřevin) a současně, aby byly zachovány hlavní komponované průhledy.

Texty: Ing. Jana Halamová, Ph.D., Ing. Lucie Miovská, Ph.D., prof. Ing. Jiří Mareček, CSc.,

Fotografie: Ing. Lucie Miovská, Ph.D., Ing. Jana Halamová, Ph.D., fotografie z dronu Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D.

Příklady kompozičních
témat

Předjarní působnost

Předjarní působnost

Předjaří je tu zastoupeno například velmi brzy kvetoucími vilíny a vonícími ranými kalinami, vrbami.

Půdopokryvné dřeviny

Půdopokryvné dřeviny

Tuto nesmírně důležitou skupinu máme zastoupenu zejména širokým sortimentem pokryvných jalovců.

Jarní působnost

Jarní působnost

Pozdější jaro reprezentuje nevšední sbírka prunusů, soubor zlatic, následuje krásný sortiment šeříků, mochny atd.

Dřeviny působivé texturou

Dřeviny působivé texturou

Dřeviny se zajímavou texturou zejména olistění umožňují vzájemně kontrastní nebo souladné kompozice.

Celoroční působnost

Celoroční působnost

Kolekce barevně a tvarově rozmanitých jehličnanů a stálezelených rostlin je působivá i mimo hlavní vegetační období.

Podzimní působnost

Podzimní působnost

Podzim reprezentují dřeviny s působivými plody (např. hlohyně, jalovce, skalníky a další) a barevnou kůrou.